Texty


Výstava FRAGMENTY 2005 - Katedrála sv. Václava


Neznámá síla přicházející z nitra (shůry) pudí umělce, pohání jej, vnukává mu tvar, otevírá mu poznání. To je jeho lesk. Bída je pak v tom, že sbírá jenom střípky. Jemu pak nezbývá než se snažit co nejlépe chytat kousíčky, fragmenty této pociťované pravdy, hledat rozumem i citem, jak je možné promluvit a o čem. A hlavně nezapomenout, že Duch si vane kudy chce a skrze koho se mu zlíbí … A tak i prosit - možná že bys mohl i skrze mne ? … Ať to má nějaký smysl …

Prostor kostela:

Celková koncepce pojímá prostor katedrály, resp. její loď jako místo, kterým putuje lidstvo odedávna na své cestě k Bohu, provázeno výjimečnými osobnostmi v dějinách. Forma instalace usiluje o jejich umělecké "zpřítomnění".

Od počátků (David) … z rodu Davidova… provázena na své cestě starozákonními proroky i svými současníky (Alžběta), směřuje Marie (Panna a Bůh) přímo k oltáři. Její (a Jeho) cestu sleduje a spoluvytváří v čase mnoho dalších lidí … (také my). To symbolizují další dvě postavy po stranách kostela (Kateřina -Alexandrijská a Jana z Arku).

Prostor krypty:

Ústředním tématem instalace v kryptě je meditace nad židovstvím a křesťanstvím v prolínání Starého a Nového zákona (Mandala). K tomuto centru, jako opěrnému bodu pro svou vnitřní orientaci směřují jak proroci a světci (Izaiáš, Mystik, Kateřina, Nina), tak i my obyčejní lidé (Bytost, Portrét básníka, Zrození, Pocta Theodorikovi)

 


autor: Vladimír Matoušek|zveřejněno: 21. 01. 2007|rubrika: O výstavách|